Boeing 787 Dreamliner přistál v Tokiu

Dreamliner se stal hvězdou dne. Za blýskání fotoaparátů hladce přistál v ranních hodinách na tokijském letišti. Jak jsme již v minulosti v našich článcích uváděli, cesta k prvnímu letu byla značně trnitá. Během projektování nového letadla došlo k mnoha problémům, od drobných poruch až po opožděné dodávky součástek, které nutně oddálily dodávku tohoto stroje.

 

Myšlenka o novém stroji vznikla v hlavách vývojářů Boeingu již na konci 90-tých let 20. století. Tehdy se uvažovalo o dvou nových letadlech typu 747x a Sonic Cruiser. Pak však přišla krize a oba projekty pomalu zapadaly do zapomnění, ale z projektu Sonic Cruiser se začal pomalu rodit model 7E7, později se označení změnilo na 787. V červenci roku 2003 odstartovalo online hlasování pro nový název letadla. Půl milionu hlasů získal vítězný název Dreamliner. Již v  dubnu 2004 získal svého prvního zákazníka - leteckou společnost All Nippon Airways, která měla zájem o 50 letadel. Ty měly být dodány do konce roku 2008. Boeing 787 měl navržené dva motory - General Electric Genx a Rolls Royce Trent 1000. Začátkem roku 2005, kdy byl dotažen i konečný vzhled stroje, získala společnost Boeing objednávku na 237 letadel tohoto typu.

 

Ale jak jsme uvedli již v úvodu, objevily se problémy, které oddálily první dodávku pro All Nippon Airways o tři roky. Projekt se tak prodražil až na 32 miliard dolarů. Čekání se však nakonec vyplatilo. Na palubu tohoto stroje se vejde od 210 - 290 cestujících (v závislosti na konkrétní variantě). Délka trupu je 58 metrů. Dreamliner je také šetrnější k životnímu prostředí, spotřebuje prý až o 20% méně paliva a je až o 30% hospodárnější než konkurenční stroje. Dolet tohoto středně velkého letadla je 15 000 km a celkově je mnohem tišší než ostatní typy. Letadlo je konstrukčně mnohem jednodušeji řešené a nabízí tak větší interaktivitu a je lépe ovladatelné. Hodně se už mluvilo i o materiálech, ze kterých je Dreamliner vyroben. Klasické materiály jako kov a hliník byly nahrazeny tzv. kompozitními materiály (plasty a karbonová vlákna).

 

Tvůrci letadla mysleli samozřejmě i na cestující. Letadlo má cestujícím poskytovat maximální pohodlí. Týká se to kvality vzduchu na palubě, větších oken s elektronickým zatemňováním, záchodů s bidetem, jakož i dotykových počítačů s Androidem pro každého cestujícího.

 

O vzájemné rivalitě mezi společnostmi Boeing a Airbus  asi také není třeba hodně mluvit. Airbus získal převahu nad Boeingem na většině trhů, ale na japonském se mu to ještě nepodařilo a Boeing doufá, že se mu to ani nepodaří. Boeing má na trhu v Japonsku 90% podíl. I ze současné objednávky 821 strojů typu Dreamliner tvoří část pro Japonsko až desetinu. Vlajková letecká společnost Japan Airlines nevlastní evropské letadla a  All Nippon Airways vyřadila zastaralé Airbusy ze svého letového parku.

  

Boeing vidí budoucnost hlavně v nováčkovi Dreamliner. Domnívá se, že v roce 2013 by byl schopen vyrobit až 10 strojů tohoto typu. Toto tvrzení však odborníci zpochybnili. Uvidíme, nechme se překvapit.